Zimy v minulých letech, co se týče sněhových podmínek, za moc nestály… Letošní „winter“ období, zdá se, bude výjimkou… Sněhový příkrov přikryl nejen lokalitu Drahanské vrchoviny, ale „drží“ i v nadmořských výškách podstatně nižších a tím – zaplať Pán Bůh – umožňuje bikerům nazout lyže, běžky – pro cyklisty nejoptimálnější to doplněk v rámci zimní přípravy! Na pátečních „Prudkové kapkách“ Petr oznámil, že v sobotu počká v čase „Č“ na místě „M“ na pravověrné a rád, jako dost dobrý znalec terénů Drahanské Vrchoviny, s nimi vyrazí na nenáročnou lyžařsko – běžeckou tůru, dobou limitovanou denním světlem…
Sedm statečných vyrazilo k cíli, který se pro lyžaře – běžce MORAVEC Teamu stává v této době tradičním: k pomníčku zahynuvších pilotů letounu MiG 21 v závěru předposlední dekády minulého století…Z tehdejší letecké základny v Přerově vystartoval 14. října 1988 krátce před osmou hodinou ranní dvojmístný proudový bojový letoun MiG 21 jako zálet na počasí, s kódovým číslem letu 0237. Protože stíhačce selhaly motory, tato se zřítila do lesa mezi obcemi Buková a Benešov a oba piloti tragicky zahynuli…
Po sotva ujetém půlkilometru k cíli naší lyžařské mise jsme narazili na tři naše kamarády z Okrouhlé / Kořence / Boskovic přičemž občerstvovací a foto- sdržení bylo samozřejmě zcela na místě… Pak už cesta v takřka optimální stopě probíhala (bohužel?) bez podobných příjemných sdržení. Jediné takové inicioval Petr, když asi v polovině trasy úderné sedmičce představil jeden z mála státem chráněných stromů, který se v okolí Benešova nachází…
Celkem hladce jsme záhy přibrzdili u cíle naší cesty. Petr opět se svojí stařeckou zapomětlivostí nezklamal, když nevzal ani svíčku, ani sirky, takže jsme na pietním místě nemohli uctít památku Jirky a Atilly… Zato Dominik se blýsknul! Čtrnáctý lednový den je dnem jeho narození a v sobotu si ho připoměl už po dvacáté-čtvrté! „Bomboška“, kterou nám u pomníku v minulém století zde zahynuvších pilotů velice zručně naservíroval, v nás zmizela „co by dup“… Cukry bylo třeba doplnit, protože cesta zpět vedla lyžařem-běžkařem dosud netknutým terénem kolem místního, legendami opředeného stromu – modřínu „dvojáku“, který se nachází asi 1km v lese, jiho – východně od Pavlova. Prvostopa měla ale i svoje pozitiva. Kde se nevyskytují lyžaři, vyskytují se naopak zvířátka… Takže jsme letmo zahládli nejen srnčí a zajíce, ale i pět kousků spárkaté zvěře…
Za „Kubalíkem“ se ze sedmičky vyčlenila Koudelkovic úderná trojka, která už na tom místě byla prakticky doma, aby Františka, Domča, Petr a Franta ještě společně popojeli ke Kubalíkovic koňským ohradám. Tam odbočili vpravo ku domovu oslavenec Domča s maminkou, aby Petr dovedl Františka k nástupnímu místu sobotní výpravy, ketré jsme měli u budovy místní ZŠ. Už s nastupujícím přítmím se Petr rozloučil s Frantou a oba společně pak pomyslně „odmávali“ konec docela povedené lyžařské výpravy… Mrkněte na fotogalerii…