Jsou informace, které se věru nesdělují lehce… Až dnes jsem sebral sílu a začal psát tuto aktualitu… Byť jsem zprávu o skonu našeho kamaráda věděl už od neděle… V marné víře, že je to jenom špatný vtip nebo zlý sen, jsem čekal, že mi někdo řekne, zavolá, že to není pravda… Nestalo se tak… A mě nezbývá, než se prostřednictvím těchto řádek s Vámi podělit o velké smutno, které zasáhlo MORAVEC Team… Srdcař, bojovník, kamarád a  moc fajn chlap,  František Paděra, už bohužel  nežije…

S Frantou jsme se poznali na závodech MTB „Vrchoviny“, kde na sebe upozornil svým razantním vstupem do soubojů v kategorii veteránů Masters II v r. 2016. V konkurenci 37 soupeřů se tehdy dokázal prosadit v pořadí OPEN na celkové 5. místo! Naše od prvopočátku vzájemné sympatie vyústily v jeho příchod do MORAVEC Teamu hned v následujícím roce 2017. A už v našem dresu zažívá svoji TOP sezónu: kromě jiných výborných výsledků bere „Trevor Francis“ (jak jsem ho já, bývalý fotbalista tělem i duší, s oblibou přezdíval) v prestižní „Vrchovině“ ve své veteránské kategorii celkové 3. místo! V rámci série se tenkrát jelo rekordních 15 závodů a v rovné třetině z nich se dokázal Franta prosadit na „bednu“! Rychlejší něho byli pouze další dva tehdejší veteránští „bombarďáci“ z MORAVEC Teamu: Martin Gottwald a Honza Šindelář. Však také toto naše trio, jehož byl František nedílnou součástí a oporou,  platilo v tom roce ve své kategorii Masters II za neporazitelné… Franta zářil na MTB „Vrchovině“ i v následujícím roce, byť mu v celkovém pořadí OPEN bronzový pohár nakonec těsně unikl… Vše si ale vynahradil na MTB MČR koncem července r . 2018 v Peci pod Sněžkou: v oficiálním Mistrovství ČR do vrchu (UP HILL) obsadil v kategorii veteránů 10. místo, když na trati pořádně proháněl i reprezentačního trenéra Viktora Zapletala..!

On ale nebyl jen excelentním bikerem a těžko porazitelným závodníkem… Hned po nástupu do našich řad se zapojil obětavě a nezištně  v rámci oddílu do práce a makal v podstatě „na všech frontách“: od pomoci při přípravě tratí na MTB závody v naší režii, přes pomoc  na oddílových akcích všeho druhu (pravidelná dobrovolnická práce např. v rámci MTB „svěťáků“ v Novém Městě na Moravě),  až po velmi důležitou – trenérskou rachotu. Ta mu skutečně sedla. Jednak, jako zkušený rajdr, znal praktickou  stránku věci a tu uměl dětem dobře předvést, předat, vštípit… Čímž si  získával u dětí uznání a přirozený respekt. A důležité taky bylo, že svým kamarádským přístupem u nich dokázal vzbudit důvěru a tím u nich rozvíjet tolik potřebnou vzájemnou soudržnost a týmového ducha…

V tom trénování byl vskutku velice svědomitý. Pamatuji si na jednu úsměvnou příhodu z bikového tréninku na pohárových tratích na Okrouhlé:  František vyrazil do terénu se skupinkou asi 8-10 dětí, zatímco my ostatní jsme vyztužovali šotolinou terén v okolí traťové sekce „Skalka“. Asi po čtvrthodině se u nás objevil František a -sám! Bez dětí…  S dotazem, zda jsme náhodou někde jeho děti tady neviděli? „Nasadil jsem trochu ostřejší tempo a tak trochu jsem jim asi poodjel…“, svěřil se nám a záhy vyrazil zpět do lesa, aby včas svůj team dohledal… Za pár minut u nás pod „Skalkou“ přibrzdila kompletní Františkova dětská skupina s dotazem, zda jsme neviděli jejich Frantu? Prý se jim v lese ztratil…! S úsměvem jsme poslali děti směrem, kterým před chvilkou zmizel jejich trenér s vírou, že „hra na honěnou“ dobře dopadne..! Samozřejmě, že dopadla dobře! Ti, co k sobě v životě skutečně patří, se sobě nikdy neztratí, byť se to může dočasně všelijak „zašmodrchat“..! Tak, jak patřil Fanda jako trenér, k dětem, tak oni patřili k němu..! tehdejší epizoda z Okrouhlé toho byla jasným důkazem!

Naposledy jsem s ním prohodil pár slov v sobotu 18. září, při práci na letošním finálovém závodě MTB „Vrchoviny“ v Blansku. Byť se u něho vyskytovaly opět určité zdravotní potíže, slíbili jsme si v rychlosti, že až bude  OK, zapojí se s námi  do práce při přípravě na závodní sezónu 2022. Dnes vím, že už se tak nestane, a že nám už napořád bude chybět…

Spolehlivý a schopný trenér, pracant, kamarád… Asi tam Nahoře, v Nebi, potřebovali někoho jeho kalibru a schopností… Nezbývá nám nic jiného, než tuto novou realitu respektovat, a se slzami v očích se s tím vyrovnat… Franto, sakra, budeš nám, hodně, chybět…! Nezapomeneme..! A pozdrav prosím, tam, v cyklistickém NEBI, od nás  Vlastíka MORAVCE..! Parte