Letošní drakiáda Drakec MORAVEC vejde do oddílových dějin… Vítr síly orkánu, který se poslední říjnovou neděli proháněl  (nejen) nad Drahanskou vchovinou způsobil nejeden kalamitní stav například v dodávce el. energie, ale vystavil  i jednoznačné, nekompromisní STOP jakýmkoli aktivitám, souvisejícím se zamýšleným pouštěním draků… A tak se stalo historicky poprvé, že se na jindy tradičním místě, na louce u Pavlovské kapličky, nevznesl k obloze ani jedn létavec…

Ne že by ale akce, která je už oddílovou tradiční, neproběhla ani za tohoto extrémního počasí, o kterém se legitimně sluší říkat, že bys do něho „psa nevyhnal“… Natož draka… Naopak. V čase „Č“ vytvořilo pro případné příchozí „šílence“ útulné zázemí naše APOLLO 14, které nejen že aktuálně prokazuje výbornou kondici, co by „převozník“ týmového zázemí na cyklokrosové TOI TOI Cupy, ale v neděli se v silném větřisku osvědčilo i jako příjemný prostor ve stylu pojízdné restaurace…

Na Drakecu bez draků nechybělo naše zdravé oddílové jádro, včetně nezištného Dominika Vičara, který nám zpestřil odpoledne otevřením interiéru Pavlovské kapličky, která už je na MORAVEC Team v rámci pravidelných Svátostí za náš oddíl, hodně navyklá… Více-méně plánovaný přesun do předem připravených záložních pozic – to je do dalšího, nám milého interiéru restaurace Morava Benešov, samozřejmě následoval, a když byla v regionu  záhy přerušena dodávka el. energie a s ní byly přerušeny i signály mobilních operátorů, zažili jsme při svíčkách a chutných tekutinách – pochutinách, na naší léty už „mateřské základně“ bezva podvečer! Jak se říká: všechno zlé je vždy k něčemu dobré… Mohlo by trochu víc fouknout i nčastěji… Zde mrkněte na fotogalerii z „Drakecu na draka“… Z fotek je jasně patrné, že z „vichru u hor“, při kterém i ptáci radši chodili pěšky, měl asi jako jediný radost náš – krásně rozvinutý a v silném proudění vzduchu efektně se vlnící – oddílový prapor!

MORAVEC Team se může pyšnit přízní skvělých sportovců, kteří to ve „svém oboru“ dotáhli hodně daleko… Z naší „cyklistické branže“ připomenu například mistry světa Vaška Koláře (bike trial) a Zdeňka Mlynáře (cyklokros), či olympijského vítěze  z Tokia 1964 Jirku Dallera (dráha)… Že by s námi ale mistr světa zažíval naše pravidelné riskantní červencové cyklo-putování, to se nám poštěstilo až letos, když s námi po Jižní Moravě bikovala  mistryně světa ve sportovním aerobiku – Sabina Juránková. 

Nenápadná, plachá, když jsem ji chtěl zachytit při našem letošním kempu  na fotoaparát, nebylo to vůbec snadné… V okamžiku, kdy ale „Sabča“ „naběhne“ na svoje „aerobické“ pódium aby předvedla svoji hlavní sportovní disciplinu, stává se z ní skutečná „dračice“, která své řemeslo – tj. sportovní aerobik ovládá dokonale! Aby ne: na sklonku října se stala ve své disciplině v nizozemském Leidenu opět mistryní světa! Blahopřejeme!  A kdo ví… Možná i to naše červencové bikování ji napomohlo naladit formu na vrchol sezóny, kterým pro ni zmíněné Mistrovství světa v Nizozemsku určitě bylo!

Fyzický fond má Sabina – soudě podle toho co předvedla na biku letos v posledních červencových dnech v našem kempovém pelotonku – obdivuhodný. Při jejím sportovním „řemesle“ to ani jinak být nemůže, každopádně fyzická kondice je základním předpokladem dobrého bikera či bikerky… Takže, kdo ví podruhé: že by Sabinka časem přesedlala ze sportovního aerobiku na biking? Uvidíme! Každopádně na oddílový kemp 2018 ji opět pozveme a bude nám ctí, jezdit cestou – necestou / polem – nepolem, s Mistryní světa! Zde je oficiální tisková zpráva z vrcholné události ve sportovním aerobiku (v Nizozemsku se dařilo kromě Sabiny Juránkové i dalším našim borkám a borcům) a zde průkazné foto… Ještě jednou – blahopřejeme!!!