Už jsme byli trochu nervózní, když od Zavřelovic skupiny D.A.R. (Dočasná Asijská Rota) v minulých dnech nepřicházelo formou přísně utrajených depeší žádné hlášní… Po víkendu je ale všechno jinak! Smršť čerstvých zpráv a bohaté fotodokumentace od  Zavřelových nás zcela zklidnila, takže si pojďte ověřit a vychutnat ze supr reportu Jitky – táty, co je u „qarteta“ MORAVCŮ, kteří nás reprezentují toho času na Dálném, hodně Dálném Východě, nového:7

Lankgawi 18.11.2016
Ahoj Petře a Moravci. Dnes v ranních hodinách opouštíme Malajsii mokrou nohou. Přesunujeme se do Thajska na triatlon na ostrově, možná polostrově, Phuket. Včera nás opustila členka našeho teamu teta Vlastička – logistický náčelník našich misí na severní Moravě a odcestovala do vlasti. Mamka zvolila cestu přes moře. Čeká   nás 6 ostrovů v osmi dnech. Začátek na Koh Lipe až přes legendární ostrov Phi Phi (natáčel se zde film Beach s Leonardem di Capriem) až na Phuket, kde se 26.11.2016 uskuteční závod Ironkids.
S Malajsíi se loučíme s těžkým srdcem i když  víme, že se vrátíme.
Nyní něco z průvodce:
Lankgawi našima očima je nádherný ostrov. Polovina obyvatel jsou muslimové, jsou zde hinduisté i křesťané. Bez rozdílu víry jsou všichni velmi přátelští a hlavně usměvaví. „Nejhorší je, že mají rádi děti“ . Cesta na nákup  pití pro taťku se mnohdy protáhne až na dvě hodiny. Po cestě jsou děti nakrmeny vším od masa přes placky až po zmrzlinu. Mamka nás pak hubuje, kde jsme tak dlouho a proč nechtějí děti večeřet. Kdyby věděla, že je to zadarmo, mohla jít s námi. Místní kuchyně je celosvětová. Mamka nás drží dál od MD a KFC a tak zkoušíme všechno ostatní. Já u všech pokrmů tvrdím, že to nepálí, ale mamka většinou pláče – doufám, že z jídla!?. Děti i máma už si zvykají na pálivou rýži, nudle i zeleninu. Překvapením je pro nás fakt, že se zde vůbec nesolí. Děti místních obyvatel jeďí na snídani rýži s rybou v kari omáčce a nudle. Favoritem pokrmů Pepiny a Jiřího jsou arabské placky pečené, no spíš nalepené. na stěnu pece. Skvělej kluk co je připravuje nechá děti uplácat vlastní placky a poté je plácne do pece a  nechá jé odlovit jejich výtvor. Příští rok prý mohou jít na brigádu.
Táta rád ostrou polévku Mee, a máma má ráda teplou zeleninu s nudlemi. Děti zkoušejí nudle pojídat hůlkama a docela jim to jde. Jiřík rozvinul hůlkové mistrovství na stupeň 1A. Dokáže vypreparovat všechnu zeleninu.
Domácí každé ráno loví čerstvé ryby. Ďěti jim asistují. Odebírají od nich malé kraby a rybky do síťky a poté se o ně vzorně starají až do oběda. Poté jim dají volnost. Každý živočich dostane pusu na čumák a doporučení  ať se chová slušně.

Lidé se zde odívají střídmě. Ženy se koupají v celotělové Burce a muži jsou odvážnější- trikot a pumpky. Taťka, jak ho znáte používá,  ne celo tělový, ale celoroční úbor kraťasy/plavky. Jak o sobě rád a často tvrdí, že pochází z dělnických poměrů a stačí mu jedny plavky na a po celý rok. Jenom  včera se mu stala úsměvná událost. Při koupi nutričního nápoje neměl trikot na horní
polovině  těla a za pokladnou se místní ženy mohli  potrhat smíchem. Hruď alá gorilí samec Richard z pražské Zoo se jim moc nezamlouvala.
Asi znáte heslo z dob minulých: Máš-li dlouhý vlas nechoď mezi nás, natož vousy ( že Petře)… Zde asi nahrazují dlouhý vlas holou hrudí. Jezdí zde docela dost aut místní, nebo indické provenience, hlavně taxíků. Ceny za taxi jsou drastické. 20 minut na druhou stranu ostrova stálo neskutečných 30 rinngitů × 6 kč = 180 kč. Ceny jsou stanovené na tabulích, taxametry neexistují. Na štaflu se dodržují pravidla. Asi po návratu brnknu Krnáčové do Prahy, ať to přijede zčekovat a poté aplikuje pepikům v hlavním městě. Skůtr je zde nejvíce používaným vozidlem. Taky jsme to zkusil. Děti se mnou a ve třech. Střídačka každých 5 km v řízení. Adélka z kopce100 km/h, Jiřík jenom 90 je ještě malej. Oba bez pomoci otce, který se druhou polovinu cesty řídil radou obvodního lékaře o nutnosti doplňování tekutin v horkém počasí. Otec mohl řídit pouze ve městě Kuah. Je zde silný provoz a tak jim v rámci prvouky a zeměpisu vysvětlil to, co je na celém světě běžné – tj. odbočování v pravo je dovoleno i na  červenou. V našem případě odbočování vlevo. Vsuvka ze zeměpisu byl z Itálie kde na skůtru světla neplatí vůbec. Otec aplikoval všechna světová pravidla a děti z toho neměli rozum, ale srandu velikou. Během cesty nám nikdo “ nepomáhal ani nás nechránil“. Jaká to změna proti domovu. Skůtr 180 kč na den a jedna projetá nádrž nás vyšla na 28 kč. Benzín zde stojí asi 12 kč. A kam jde DPH se radši neptám. Je to asi tím, že zde nemají žádného slováka co si potřebuje vozit pozadí v A6ce a kázat o morálce a EET. Lankgawi je duty free, ale oblečení v obchodech je trojkové a ostatní věci jsou spíše turistické. Samostatnou kapitolou jsou nutriční nápoje, 3 ringgity za půl litru jonťáku z holandska pro tátu a 52 ringgitů za 5 litrů francouzského izotonického nápoje pro mámu by potěšilo srdce každého sportovce.
Dochází mi baterie tak se to pokusím dopsat ráno před odjezdem.

Lankgawi 19.11.2016
Ahoj z Malajsie. Naše akce Thajsko dostala povážlivé trhliny. Ráno 18tého jsme lodí odjeli na Koh Lipe v Thajsku. Již po příjezdu na ostrov nám odebrali pasy a čekalo se na imigračním. Podotýkám venku za teploty přes 35 st. Připadal jsem si jako čuňík na roštu. Po hodině imigrační úředník vyhlásil poplach z důvodu nejasností v našich dokladech. Do mého pasu se přimotala vstupní karta Jiřího mladšího a byl oheň na střeše. Nesedělo datum narození. Údajně nevypadám na ročník 2009?  Opravdu jsem se snažil mu to vysvětlit, že stačí prohodit papírky z pasu do pasu, ale borec byl docela v bojovém módu. Nedokázal pochopit, že se syn i otec mohou jmenovat stejně. Apeluji na Vás všechny. Nedávejte dětem stejná jména jako máte Vy a chystáte se cestovat! Opět nás nechal vychladnout a po dlouhém čekání zahájil operaci znovu. Thajské imigrační úřady si Vás vyfotí při přjíjedu. Zevl místo toho aby pootočil kamerku dolů nechal nebohého otce zvedat děti do vysokého okénka na fotografování. Né, že by to bylo tak náročné, ale ?………  U druhého zdvihu nechal úředník tátu trošku čekat a to byl okamžik, kdy se i on přepnul do bojového módu. Sandokani a vyjmenovná slova v anglickém jazyce sršela z tátovýc úst kadencí známeho šamopalu vžor 38, ponechaném na větru a dešti. Imigrační řízení bylo opět zastaveno. Za dvě hodiny byla razítka v pasu a šlo se hledat ubytko. To bylo docela  dostatečný, ale jen do chvíle než nám místní zaměstnanec vyklopil 4pytle s odpadem za bungalov.

Rodina se šla projít na Sunset Beach. Procházka v délce 10 minut byla lemována množstvím odpadků jako v Bratčicích. Hrůza a děs.
Nedokážu si představit co zde budou dělat za 5let. Po cestě zpět návštěva potápěčského resortu. Děti si po cestě od moře chtěli opláchnout nohy. Nikde ani živáčka.  Voda zabublala, vyběhla paní a začala nás docela nevybíravě posílat k Neumětelům. Vysvělení, že dětem v kroksech písek a chůze nedělají dobře nestačilo. Otec nabídl nebožce peníz za vzniklou škodu. Jí to však nestačilo a častovala nás i nadále hodně nerespektujícími urážkami. Otec zavelel k ústupu. Po návratu na základnu byla první lekce dětí v padelboardingu. Šlo jim to bezva. To táta, zkušený to vodák, po nasednoutí na prkno zalil celý objem prkna svou nemalou vahou a padl! Dvakrát děti napadl pes na pláži a ve vodě.Poté se na pláži zjevila o vodu okradená paní, která vlastní všechny místní potápěčské agentury. Dál už to nebudu popisovat. Rychlej čekaut z hotelu se protáhl na hodinu. Front desk manager – Sandokan s třema chlupama na bradě v šortkách, nám nechtěl vrátit pasy. Ještě nás ujistil, že když se odhlásíme z jejich hotelu tak obvolá celej ostrov a už nás s dětmi nikde neubytují. Táta mu řekl, že  jestli umí mluvit a ještě k tomu použít telefon, tak musí být na tomto ostrově za delfína vzoru inteligence.  Málem došlo na akci Thaibox versus pravá česká facka. V 7 večer nový hotel s krásným bazénem a poté návštěva Walking street. Nejsou zde auta, pouze skútry s boční rykšou. Ochutnávka sladkých palačinek s kokosem a kukuřicí, satai a palačinek s mangem. Mamka a děti spát a táta na masáž zad. Byla dobrá, ale masérka mi řekla, že ještě neviděla tak zablokovná záda. Ráno povinná koupel v bazénu a přesun na celnici. Opět 2 hodiny čekání. Imigrační úředník tentokrát naklonil kamerku na děti. 1,5 hodiny na lodi a jsme zpátky na Lankgawi. Dnes jsem se snažil dojednat letenky na Phuket. Jsou skoro zadarmo – celá rodina tam i zpět za 12.000 kč, ale musí se zpět přes Kuala Lumpur, 8 hodin s čekáním a tak rodinná rada rozhodla nejet. Raději si budeme užívat na pláži a ve vodě. Dalším cílem bude tedy ironkids v Kuala Lumpur.  V sobotu jedeme na vodopády 7wells s prodavačem placek. Moc se těšíme, je to bezvadnej kluk. Tak to prožijem a nafotíme pro Vás.
S přispěním našeptávačů Ády a Jíry a Mamky,  posíláme pozdrav Vám všem. Jura.

Děkujeme moc za Zavřelovým za zprávy a hlavně, že jsou OK a v pořádku! V sobotu 26.11. při IRONKIDS v Kuala Lumpur samozřejmě nezapomeneme zmáčknout palečky! Z výše jJirkou popisovaného mrkněte na hafo krásných fotek…

Ne že by nám dva mistrovské dresy, které vybojovali naši bikeři Tomáš Tlamka „Contador“ a Dominik Prudek na bedřichovském MTB MČR v poslední červencové dekádě, nestačily…  Až do minulé soboty se zdálo, že máme v této věci hotovo a vystaráno… V onen první víkendový den se jelo v Náměšti na Hané Mistrovství ČR v cyklokrosu veteránských kategorií a dva borci MORAVEC Teamu, kteří se postavili na start kategorie „Masters B“ si následně udělali ze závodu málem oddílový přebor!

Že Leoš Balák i jeho bratr Pavel Balák jsou letos v cyklokrosu „po čertech“ rychlí, to už jsme stihli zaznamenat. I z tohoto důvodu patřili ve své kategorii oba tito naši borci  k favoritům a svoji úlohu splnili do puntíku! Čtvrtý z letošního Mistrovství Evropy na Slovensku, Leoš Balák nedal soupeřům šanci a v cíli se mohl po necelých pětačtyřiceti minutách poctivé cyklokrosařské „rachoty“ radovat ze zaslouženého prvenství! Před druhým Liborem Homolkou (RBB Invest) dorazil do cíle s náskokem 17 vteřin, přičemž jako třetí – k naší další velké radosti – spurtoval do cíle s odstupem dalších deseti vteřin devátý z letošního Mistrovství Evropy – Leův bratr Pavel Balák! Jako legendární „bombarďáci“ B52 ničí naši borci letos svoje cyklokrosové soupeře… Navíc Leoš Balák má výtečně rozjetý i Český cyklokrosový veteránský pohár a dá se čekat, že oba se budou snažit „vyšroubovat“ formu na cyklokrosový světový šampionát této „váhové kategorie“, které pohostí 2. prosince 2016 belgické městečko Mol. Samozřejmě budeme našim elitní snajprům držet palce! Ty ale zmáčkneme už dřív: naše DPCR by se měla s Leošem a Pavlem potkat už tento týden, v neděli v Čáslavi, kde kromě mládežnických kategorií budou startovat i „vetoši“. Následně jede tato kategorie svůj pohárový závod 11.12. 2016 ve Svitavách (závod je v režii našeho kamaráda Jirky Prudila a je škoda termínové kolize s naším výjezdem na hrob Vlastimila MORAVCE), aby vše završil finálový závod 17. prosince v Poličce. Nyní ale nepředbíhejme a zde okoukněte oku libé výsledky z Náměště!

Brněnský běžecký pohár odstartoval o minulém svátečním čtvrtku na tradiční trati v Jehnicích. Jedna z doplňkových alternativ zimní přípravy rajdrů MORAVEC Teamu zůstala při své premiéře tak trochu stranou zájmu našich borců a borek, přičemž hlavním důvodem je vrcholící cyklokrosová sezóna mládečnických kategorií. Přesto tři jména, spojená s naším oddílem jsme vy výsledkových listinách prvního BBP objevili!

Atletika jí jde stejně výborně, jako cyklistia! Především Monika Konečná, je naší obvyklou a  osvědčenou reprezentantkou v tomto atletickém seriálu. Kapitánka našeho bikového „A“ týmu v Jehnicích samozřejmě nechyběla a hned na poprvé se ve své kategorii v „naříznuté“ konkurenci dokázala málem prosadit do TOP 20! Nakonec jí místo v elitní dvacítce na pětikilometrové trati sice těsně uniklo, ale skutečnost, že se na této trati oproti loňsku časem zlepšila takřka o pět minut, Monču jistě potěšilo!  Druhou běžkyní v akci, jejíž výsledek nás interesoval, byla nováček v našich řadách, šikovná boskovická Adéla Kubínová, která se ve své kategorii mladších žákyň se blýskla 17. místem!  Třetím běžcem v akci, jehož výsledek nás docela interesoval, byl pak náš osvědčený běžecký rfeproš Petr Bořil, který v elitní kategorii mužů bral velmi solidní,  25. místo. Všem třem našim borcům a jejich podpůrným týmům patří dík za vzorné repre MORAVCE    Mrkněte na kompletní výsledkové listiny z Jehnic, pokračování bude mít BBP 3. prosince na Okrouhlé, jako vždy za asistence Sv. Mikuláše.